Ponížení, které za celý život nezažila,

komentovala zkušenost účastnice fronty na novodobé banány

Ministře zdravotnictví Vlastimile Válku. Stav české stomatologie je tragický. Pro pacienty ponižující a jeho řešení nikdo ze zúčastněných nenabízí. Z jejich úst padají jen prázdná slova a vzájemné obviňování. Popíšeme si situaci.

Do jihočeské Bechyně před půlrokem přibyla zubařka Pavlína Prokůpková. A kolem registrací se semlela další mela. Stejně jako Hustopečích a Hejnicích za poslední půlrok. Dlouhá fronta a velké rozčarování značné části lidí, kteří hledají zubaře. Nedostalo se na ně.

Registrace na půl roku dopředu byla hned po zavedení praxe pozastavena. Ordinace nejspíš praskala ve švech. 14. března 2023 přišla další vlna registrací naplánovaná na 27. března. Čtrnáctého zubařka Prokůpková zveřejnila na facebookové stránce města: „Objednávky a registrace nových pacientů přijímáme pouze na telefonním čísle. Dle předchozí zkušenosti víme, že přijímání nových pacientů bude během dopoledne naplněno, proto ve chvíli, kdy bude mobil vypnutý, přijímání bylo ukončeno,” informovala Pavlína Prokůpková. O několik dní později na tomtéž místě byla zveřejněna změna. Registrace jen při osobní návštěvě. Někteří lidé 27. března stáli ve frontě už od druhé hodiny ranní. Aby se na ně dostalo. Nedostalo se na drtivou většinu těch, kteří tvořili frontu.

Reakce jednoho z účastníků fronty na novodobé banány? „Za celý můj život jsem nezažila takové ponížení, kdy jsem stála frontu na registraci do ordinace lékařky Prokůpkové. Stála jsem tam šest hodin, kdy pršelo, padal sníh a foukal studený vítr. Aniž by zaregistrovali jednu osobu, ohlásili konec registrace a zamkli dveře na vrátnici,“ je k vidění komentář na webu Jižní Čechy Teď. Další reakce, zcela logická: „,Super akce’, zblázní lidi, aby osobně přišli a vezme jen par lidí. Lidi čekali v mrazu dlouhé hodiny před fabrikou a nic. Trochu více empatie – vždyť jste, paní zubařko, musela vědět, kolik máte volných míst a mohla jste těch pár lidí přijmout po telefonu.“

Někteří lidé, kteří nezaregistrovali změnu ve způsobu registrace do ordinace, volali telefonem. Reakce: „Naprosto tragické, telefon byl snad vyvěšený. Číslo jsem volala poctivě každé dvě minuty a bez šance. Po dvou hodinách jsem to vzdala,“ dá se najít komentář na tomtéž webu. To je stav naší stomatologie. Desítky tisíc lidí je odepsaných. Nemají šanci dosáhnout na stomatologickou péči. A tak navštěvují ze zoufalství stomatologické pohotovosti, kde jim udělají základní ošetření.

Nedostupnost pak provází soukromé ordinace, kde je i čtvrt hodina úvodní konzultace hrazena z kapsy pacienta ve výši nad tisíc korun. Rozhodně ne každý je schopný se s takovým výdajem vyrovnat. Alternativu nemá. Lidé tak přistupují k „samoléčbě“, kdy si neošetřený otevřený zub zalepují rychloplombou dostupnou v lékárnách. Prostě si kaz v otevřeném zubu zakonzervují plombou. Nezakonzervují ho, jen si zadělávají na daleko komplikovanější problém později. Ale když není jiné cesty? Ve frontě v Bechyni stáli lidé i od dvou hodin ráno, v mrazu, a namrzlém dešti. Ten den i noc velmi nepříjemně foukal studený vítr. Jak psala paní v komentáři: „Za celý můj život jsem nezažila takové ponížení…“

Pane ministře Válku, vím, nepadá to jen na vaši hlavu, jste ministrem rok a půl, zdědil jste problém po předchozích politicích, kteří stomatologii opomíjeli natolik, až se dostala do tohoto stavu. Ač jste problém podědil, jste ve funkci, kdy ho máte řešit a vyřešit. Ne jen pobaveně stát opodál a vymýšlet podobnou praxi, které jsme svědky u stomatologie, i do dalších odvětví zdravotnictví. O zdraví nesmí rozhodovat to, jestli na zdravotní péči člověk má dost peněz. Proto máme veřejné zdravotnictví, proto máme zdravotní pojištění, které platí všichni. Lidská práva, to není jen pojem pro třetí svět. To je pojem, který by se měl naplňovat i u nás. A nechat lidi s bolavými zuby a bez pěče je prostě proti lidskosti. 

„Za celý můj život jsem nezažila takové ponížení…“ To je, pane ministře, vizitka naší stomatologie. Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler se k případu v Bechyni pro Českou televizi také vyjádřil. Pravil, že komora zubařům interně doporučila, aby registrace probíhala přes e–mail nebo přes telefonní číslo, aby k podobným incidentům nedocházelo. Čímž vlastně řekl, že problém kolapsu stomatologické péče by prostě neměl být tak vidět a mohl by dál beze změn doslova vyhnívat. Jako zuby těch, kteří nemají svého zubaře. V reportáži pak řekl, že na případ v Bechyni se komora podívá a vyvodí důsledky.

Roman Šmucler pak dodal, že problém není v nedostatku zubařů, ale v jejich rozmístění. V Praze a krajských městech jich je dost, venkovské oblasti jsou holt zubaři obcházeny. Dříve se vyjádřil pro to, aby v krajských městech vznikala velká stomatologická centra, která by dokázala pojmout celý kraj. Tady přidám vlastní zkušenost, kdy jsem po několikaměsíčním bezvýsledném hledání zubaře oslovil svou pojišťovnu, aby mi s tím pomohla (což je i její povinnost). Pojišťovna mě odkázala do vedlejšího kraje (čtyři hodiny autem od mého bydliště). A to přímo do Hejnic, kde se prý bude otvírat nová ordinace a určitě mě vezmou. Do oněch Hejnic, kde se druhý den vytvořila ona několikasetmetrová fronta a většina z čekajících byla odmítnuta. Na můj dotaz, zda by mi pojišťovna doporučila alespoň zubaře v mém krajském městě, tedy v Ústí nad Labem, jsem dostal negativní odpověď. Žádný není volný. Toliko k přehlcení zubaři v krajských městech.

Nahlédl jsem, v rámci pátrání po důvodech takového stavu, do státem nařízených úhrad za stomatologickou péči. Tedy to, co pojišťovny hradí zubařům za zákrok. A v tu chvíli jsem zkonstatoval, že vina Romana Šmuclera je vlastně jen poloviční. To, že pojišťovny hradí zubařům za jednotlivé zákroky skutečně almužnu, je nabíledni. A s tím ministr Válek i pojišťovny mohou udělat doslova divy.

Na druhou stranu jsem četl rozhovor se zubařkou, která pracuje na smlouvu s pojišťovnou, ta pravila (parafrázuji), že má zavalenou ordinaci a každou směnu končí k smrti unavená. Na druhou stranu mnohým jejím kolegům, kteří na pojišťovnu nejedou, stačí čtyři pacienti za den, protože se jim to prostě finančně vrátí. Navíc jsem byl informovaný čtenářem ze Zlína, že nově otevíraná tamní ordinace byla provázena slovy zubaře o tom, že se nechce příliš věnovat kazům a opravám zubů, ale více estetické stomatologii. Jsem si jistý, že i jemu budou stačit čtyři pacienti za den, aby se v klidu uživil. Tam asi Hippokratova přísaha neplatí, jede se čistě jen na výdělek. S takovou se nám ovšem brzy začnou sekat i nemocnice a odborná pracoviště. Peníze jsou přitažlivější. A pracovat kvůli nim? ČÍm méně, tím lépe.
Ministře Válku, prostě si sedněte se zástupci pojišťoven, s Českou stomatologickou komorou a problém začněte řešit tak, abychom se už nemuseli dočítat komentáře typu: „Za celý můj život jsem nezažila takové ponížení…“ Natož abychom s takovou stomatologií museli žít. Víte, pane ministře, pak se není co divit, že lidé se s nostalgií obrací ke komunistickému režimu. Za komunismu takové fronty na novodobé banány prostě nebyly. A lidé si to pamatují a ptají se, kde je chyba. Kdo ji udělal? A jak ji napravit? A nešla by napravit změnou režimu? Je to logická otočka. A je jen na vás, aby se nestala nosnou politickou myšlenkou, která strhne davy. Je to na vás.
Na druhou stranu jsem četl rozhovor se zubařkou, která pracuje na smlouvu s pojišťovnou, ta pravila (parafrázuji), že má zavalenou ordinaci a každou směnu končí k smrti unavená. Na druhou stranu mnohým jejím kolegům, kteří na pojišťovnu nejedou, stačí čtyři pacienti za den, protože se jim to prostě finančně vrátí. Navíc jsem byl informovaný čtenářem ze Zlína, že nově otevíraná tamní ordinace byla provázena slovy zubaře o tom, že se nechce příliš věnovat kazům a opravám zubů, ale více estetické stomatologii. Jsem si jistý, že i jemu budou stačit čtyři pacienti za den, aby se v klidu uživil. Tam asi Hippokratova přísaha neplatí, jede se čistě jen na výdělek. S takovou se nám ovšem brzy začnou sekat i nemocnice a odborná pracoviště. Peníze jsou přitažlivější. A pracovat kvůli nim? ČÍm méně, tím lépe. Ministře Válku, prostě si sedněte se zástupci pojišťoven, s Českou stomatologickou komorou a problém začněte řešit tak, abychom se už nemuseli dočítat komentáře typu: „Za celý můj život jsem nezažila takové ponížení…“ Natož abychom s takovou stomatologií museli žít. Víte, pane ministře, pak se není co divit, že lidé se s nostalgií obrací ke komunistickému režimu. Za komunismu takové fronty na novodobé banány prostě nebyly. A lidé si to pamatují a ptají se, kde je chyba. Kdo ji udělal? A jak ji napravit? A nešla by napravit změnou režimu? Je to logická otočka. A je jen na vás, aby se nestala nosnou politickou myšlenkou, která strhne davy. Je to na vás. Vložil: 

pokec24.cz